911 Zakázaný deníček

On-line Filmy, které Vám televize nepustí, zprávy, které Vám noviny nesdělí...

Homepage

Kdo řídí Tvůj svět?

Studie prokazující, že politické strany jsou drogovými dealery, zcela v rozporu se svými deklaracemi o ochraně zdraví. Fascinující důkazy o tom, že Ministerstvo "zdravotnictví" je základním odpůrcem zdravého života nás a našich dětí, o tom, že stát svým rozpočtem popodruje soukromé tabákové firmy desítkami miliard korun ročně...

Úvod:

Dvojka bestiálních diktátorů Stalin & Hitler neměla jen společnou smlouvu „svých“ národů až do „führerovy“ zrady Stalina napadením Ruska, (které diktátor Stalin nevěřícně okomentoval slovy: „Mohli jsme si Německem rozdělit svět, nechápu, proč nás Hitler napadl…), ale také vzájemné sympatie. Jejich trýznění lidí, sadistická usurpace moci, koncentrační, likvidační tábory i zvrácená militantní politika jsou doslova prosáklé totožnými praktikami.

Stalin a Hitler měli společnou ještě jednu, dosud málo zveřejňovanou zálibu.

Zatímco Hitler trávil mnoho času sledováním Hollywoodských kreslených filmů a byl takovým obdivovatelem příběhů Mickey Mause, že nutil filmový průmysl, aby vytvořil německou verzi Disneyovských hrdinů, tak Josef Stalin vydržel hodiny sledovat westernové příběhy opět z Hollywoodské produkce. Spolu s ním museli opakovaně sledovat tyto filmy jeho „spolupracovníci“.

Kreslené filmy překlad nepotřebovaly, Hitler měl tedy „výhodu“. Stalin se překladem neobtěžoval a fascinovaně v modrošedém tabákovém kouři sledoval detektivky a westernové střílečky. Sovětští vrcholoví aparátčíci tedy pravidelně sledovali sbírku „imperialistických“ filmů vlastněných bolševikem (v doslovném překladu „nadčlověkem“ (!) soudruhem Stalinem.

Smáli se i reagovali podle „otce“ Stalina, nechtěli nejapnou připomínkou tyrana rozhněvat, zvláště v době, kdy se blížil jeho konec – podle současných vědeckých výzkumů násilná smrt – z dostupných, byť nedostačujících důkazů zatím připisována nejvíce Bériovi, členovi ústředního politbyra.

Další oblíbenou „zábavou“ Stalina byly bouřlivé mejdany, které tento šílený muž kořenil neméně šílenou kratochvílí. Nejprve nalil hosty patřičnou dávkou vodky a po té obcházel, sám střízlivý společnost a žoviálně navazoval řeč: „Jsem už unaven, starý, přemýšlím, jestli bych neměl svůj post přenechat mladšímu, co myslíš soudruhu?“

Podezřívavý, krvežíznivý diktátor zpočátku „nachytal“ nemálo svých soudruhů. Odpověď typu: „To je moudré rozhodnutí soudruhu Staline a kdo myslíš, že by byl vůbec schopen řídit stát?“ – znamenala nejen konec kariéry v aparátu, ale často i putování do pracovních táborů na Sibiř, či náhlé „zmizení“ potenciálního odpůrce, který si dovolil připustit, že Sovětský Svaz by mohl řídit jiný vůdce než Josef Stalin…

Stalinova „finta“ byla ale brzy prohlédnuta a sadistický lovec lidí se od té chvíle musel spokojit s pravidelnou odpovědí vyjadřující jednoznačnou podporu jeho vládě….. „Vy, že byste nezvládl řídit zemi? Nikdo jiný to soudruhu Staline nemůže udělat, dokončit naši proletářskou myšlenku…“ Mezitím soudruzi vraždili a kolektivizovali, rozvraceli nejen vlastní zemi.

Továrna na sny

Hoolywood, často označován jako továrna na sny ovlivnil život na planetě zcela fascinujícím stylem a ovlivňuje dosud. Film je fascinující od svého vzniku. Filmové hvězdy, kdo by nechtěl být jako ony?

Zcela pochopitelným přáním mnoha z nás bylo být scénáristou, hercem….

Bezpočet lidí studuje herectví, obchází konkurzy a pracuje jako námezdní síla či obsluha restaurací v blízkosti filmových studií s většinou nenaplněnou nadějí, že se štěstěna“ usměje právě na něj a jeho charismatičnosti si všimne kdo?

Producent, který z něj udělá filmovou hvězdu. Mladé dívky i chlapci neváhají udělat pro filmovou kariéru opravdu vše. Konkurz na filmovou postavu je dokonalý, tvrdý obchod s lidmi.

Producenti, režiséři a mnoho přidružených příživníků mají doslova žně, když si mezi adepty „rolí“ vybírají milence a milenky. Technologie a perverze v této věci došla naprosté dokonalosti. Součástí mnoha výběrových řízení – konkurzů jsou dokonce zdravotní prohlídky, aby si filmoví producenti, iluzionisté při svých sexuálních hrách nepřivodili zdravotní újmu.

Mladí adepti filmového světa stojí nekonečnou frontu na to, aby mohli odevzdat své osobní údaje a předvést umění hrát = přetvařovat se jednotlivým produkcím. Pro zmanipulované lidi, kteří jsou ochotni pro filmovou „kariéru“ podstoupit plastické operace, zfanatizovaní touhou opustit domovy i blízké a svěřit se do rukou agentů, kteří nahání charismatické „herce“ jako štvanou zvěř, není problém prodat sám sebe v touze po hvězdné kariéře, která přináší „snový“ život – ovšem jen nenápadnému promile zájemců.

Pojďme si ukázat modelovou situaci, jak vypadá takový konkurz na „hvězdu“

Mocní obchodníci s lidmi se už nemusí namáhat a „uživí“ se i štáb. Režisér, producent či scénárista si vybere podle své sexuální orientace mezi tisíci zájemci nejkrásnější oběť. Charismatického, sexuálně přitažlivého mladého člověka a vybere si jich více – ti jsou potom produkcí pozváni na úvodní konkurz.

Členové „realizačního“ štábu neriskují vůbec nic. Na jevišti či předváděcím molu se před nimi pitvoří oklamaní lidé - adepti, předvádí herecké „etudy“ zatímco štáb má k dispozici jejich veškeré údaje včetně zdravotních a ochotu získat filmovou roli často za každou cenu.

Zainteresovaní si vyberou nejatraktivnější z adeptů, připravených ochotně podepsat smlouvu, která je prakticky zbavuje svéprávnosti a posloužit.

Komu?

Ti nejatraktivnější postoupí sítem výběrového řízení - konkurzu na údajné soustředění, které spočívá v tom, že během sjednaného časového období budou v péči scénáristy či režiséra – produkčního – v praxi zájemce o sexuální styk a peníze, o kterém se domnívají, že je „objeví“ pro snovou kariéru snad každého z nás. Pro svět hvězd filmového plátna.

„Tvůrčí“ pracovníci filmu mají neskutečné „žně“ pro své sexuální a sociální experimenty s lidmi. Výběr jde do finále.

Adeptka nebo adept filmové role jde oslavovat, dostane pozvánku do posledního kola filmového konkurzu.

Nevěříce, že štěstěna se usmála si balí kufry na několikadenní zájezd do „exteriérů“, kde si s nimi „tvůrčí“ umělec promluví o tom, jaký že film či seriál to vlastně je a „pojištěn“ osobními informacemi velmi lehce přemluví adeptku k romantickým chvilkám.

Zde je také často uzavřena smlouva, dohoda o souložení během natáčení, která je podle atraktivity budoucí „hvězdy“ prodloužena či krácena. Podle stejného kritéria se odvíjí i „důležitost“ role od těch velkých až po zklamání, kdy milenec, milenka nevyhovuje a na několikadenním zájezdu „se zjistí“, že není s to se s rolí ztotožnit – uspokojit sexuální touhy a sklony kreativního pracovníka…

Sexuální svobodu, či svobodu lidskou si vydobude jen hrstka těch, kteří filmovému průmyslu začnou vydělávat opravdu velké peníze. Ti si potom mohou vydobýt částečnou úlevu ze smluvního otroctví, které jde do takových detailů, že producentské společnosti vlastní na herce autorská práva.

Smlouva určuje co herec může říci na tiskové konferenci, v oblečení jaké značky se bude pohybovat a které názory smí a které nesmí na veřejnosti presentovat.

Součástí smluv je často také podíl na zisku z filmové role, kdy svět je šokován „milionovými“ příjmy hereček a herců, ale málokdo si uvědomuje, že cenu herce určuje opět filmový producent a vypočítává jí z poptávky po herci jako reklamním nosiči. Pokud tedy čteme, že honorář za film se pohybuje v milionech dolarů, můžeme si být jisti, že někde v trezoru tiše odpočívá smlouva, která drtivou část honoráře herce směřuje do kapes producentů a „agentů“.

Tento obchod s lidmi je detailně promyšlen. Film je o charizmatu, skuteční zadavatelé filmové reklamy už desetiletí vědí, že se chováme iracionálně a jak klíčovou roli hraje sexualita, touha po fyzickém milování s atraktivním protějškem. Je prokázáno, že od charismatických herců přijmeme každičké slovo, jejich jednání i oblékání napodobujeme až do té míry, že je motivací k hledání profese u mladých diváků, ztotožníme se s nimi. Jejich příběh v nás vyvolá emoce a touhy, stejně jako je prokázáno, že i ten nejnudnější, nejhloupější příběh, je-li obsazen charismatickými herci přinese kýžený manipulační efekt, prodejnost produktů a zisky z projekce filmu.

Naší tragedií je, že film prodává nejen sny, ale také produkty

Dnes už to producenti jsou nuceni přiznat a začíná se hovořit o takzvaném „product placementu“ (reklama výrobku vložená do filmového příběhu).

Jako příklad zmiňme naší zemi a film „Vratné lahve“, který je současně reklamou na obchodní řetězce obchodní značky Albert.

Pokud jste tuto reklamu viděli, možná si vzpomenete na nemocnou babičku, které hlavní protagonista filmu přinese aktivně nákup. Jistě není odrazem reality, jak zaměstnanci supermarketů ve svém volnu donáší nemohoucím lidem bezplatně nákup, který navíc všechny „oslní“ cenovou podbídkou!

Vida, filmový učitel (Svěrák) zcela protismylsně a propagandisticky „vzdorující“ (!) necitlivému systému přechodem od práce ve školství (na kterou má kvalifikaci) k práci prodavače v supermarketu (na kterou kvalifikaci nemá), ale to mu nebrání projevit soucit ke starým lidem.

A ta radost, ten úžas jak je možné, že v Albertu tak „prodělávájí“! Vždyť vy mi dáváte ty věci o tolik levněji, než jsou běžně ke koupi…“, vyznává se postižená filmová babička Svěrákovi a „nevěřícně“ vypočítává úsporu každé položky nákupu v řetězci Albert…

Smrtící dopady filmové iluze

O jednom produktu se ale „taktně“ mlčí, protože filmová studia mají velmi složitě provázané vlastnické vztahy. Taktně se mlčí o tom, že nikoliv politika nebo vědci rozhodují o tom, co je pro nás dobré, ale je to skutečně film.

Mlčí se o produktu, který je hlavním „tahounem“ celého filmového průmyslu i mediální kultury – tabáku.

Hlavním vlastníkem klíčových filmových studií, nebo společníkem je celá desetiletí tabákový průmysl.

Fascinaci filmovou iluzí využívají „mocní“ tohoto světa od A až po Zet.

Stejně nacisté, proslulí svou fascinací filmem, kteří klamali svými pověstnými týdeníky a taktéž nauku o čisté rase prosadili instruktážními filmy, tedy stejně jako nacisté se chovají i současní producenti velkých filmových studií!

Pojďme se obeznámit s nejničivějším válečným konfliktem, který probíhá také dnes.

Ponechme stranou militantní agitky proti obětem filmové kultury, nám kuřákům a podívejme se, kudy a za jakou cenu se k nám a našim dětem dnes jediná legální droga dostává!

Denně zemře ve světě nejméně 35 000 obětí na důsledky užívání tabákových drog

K tomu připočítejme více než miliardu a půl tabákem v současnosti postižených, nemocných lidí. K tomu zveřejněme fakt, že devět z deseti kuřáků najde filmový průmysl, marketingová pobočka tabákového mezi dětmi stále nižšího věku.

Spotřeba tabákových drog mezi dětmi narůstá v průměru asi o 20% ročně, stejně jako se zvyšují dramaticky počty dětských kuřáků. Tabákové drogy jsou ale po celém „civilizovaném“ světě legální k dětskému užívání.

Proč (!), když prakticky všechny ostatní drogy jsou důsledně kriminalizované?

Pojďme se zamyslet i nad faktem jak je možné, že tabák propagují veřejnoprávní media v podstatě nonstop, neboť vědci v obsáhlém výzkumu zveřejnili, že v průměru 80% filmové produkce, opakovaně promítané také ve veřejnoprávních televizích, jsou instruktážními filmy, klamavou reklamou pro vstup kuřáctví.

V posledních letech stejných statistických čísel dosahují i filmy dětské. Rekordmanem jsou Hollywoodská filmová studia, kupříkladu filmové studio Walt Disney, „specialista“ na dětské filmy se může pochlubit nevídanými úspěchy při náboru dětí do závislosti na tabáku, přičemž paradoxně také legendární malíř a scénárista Walt Disney zemřel na rakovinu plic z kouření. Detailní informace výkzumu naleznete zde:
zde

Tabákové výrobky působí, či spolupůsobí podle více než statisíce odborných vědeckých prací z celého světa desítky fatálních chorob od poruch duševních až po nemoci krve, ale také slepotu, potraty, úmrtí plodu, patologizaci DNA, vědcům se doposud nepodařilo prokázat jediný klad kouření, pokud za něj nebudeme považovat excitační pocity, které lze ale mnohem efektivněji, pod odborným doporučením lékařů navodit i jinou drogou.

Vždyť pro silně halucinační účinek zejména nikotinu dětský kuřák dýchá více než 4 000 dalších chemických látek z nosiče této drogy. Mezi nimi najdeme látky radioaktivní (průměrný kuřák získá z cigaret tolik záření, jako kdyby dvakrát týdně absolvoval RTG vyšetření plic - info
zde) , ale i pevné jako dehet.

Tabákový kouř je směs patogenů, jedů a mutagenů, která nemá v civilizovaném světě obdoby.

Tabákoví producenti jej navíc doplňují o stovky dalších látek, takzvaných aditiv, kterými závislost i excitační účinek drogy podněcují, aby nemocní lidé ze závislosti nemohli odejít. Tyto praktiky klamem zdůvodňují tím, že dodávané chemické látky nazývané aditiva přispívají k atraktivitě kouření i bezpečnosti – kouř se prý vine pěkněji a vyhořelý popel zase drží pěkně pohromadě – tedy méně požárů (!).

Vrcholem je současný počin, kdy desítky států celého světa jako na povel místo uzákonění zákazu filmové propagace tabákových drog a náboru dětí do kouření schvalují, přikazují zákon o povinnosti prodávat „bezpečené (!)“ cigarety s ochrannými proužky, takzvané „samozhasínací“.

Cigarety jsou totiž nejen primární příčinou bezpočtu lidského utrpení z vlastní závislosti na tabáku, ale také automobilových nehod (důvod - manipulace s cigaretou při řízení vozu) a požárů (důvod - špatně uhašený nedopalek či usnutí s cigaretou v ústech).

Politiky „nenapadne“ uzákonit ochranu dětí před touto drogovou závislostí, či použít stávající právní normy - kupříkladu Ústavu - kde je ochrana zdraví dětí nadřazena nejen jakémukoliv druhu podnikání, ale dokonce i náboženské svobodě obyvatel!

Naopak uzákoní cigaretu, kde přibude něco chemie, aby takzvané cigaretové retardéry, tedy tenké proužky na cigaretovém obalu - papírku uhasily opomenutou cigaretu dříve, než založí požár.

Zde najdeme fascinující paralelu z doby, kdy se tabáková bylina teprve učila na lidech cizopasit!

Přístup „mocných“ tohoto světa se skutečně nemění. Již v roce 1634 (!) byl v Rusku zaveden trest pro kuřáky – uříznutí nosu – nikoliv z jiného důvodu, než toho, že kuřáci způsobili svými dýmkami a cigárkami bezpočet požárů tehdy dominantně dřevěných staveb a budov! Stejně jako tehdy, i dnes se „vládci“ světa věnují kouření ze zcela nelidského pohledu ochrany bezpečnosti věcí, nikoliv obětí - lidí, dnes dětí cílové skupiny tabákového náboru!

V některých zemích v té době dokonce byly za kouření tresty smrti, bičování či kastrace! Nikdy (!) v naší historii však nebyl jakýkoliv citelný postih uplatněn vůči distributorovi tabákových drog. Omezení, posměch patří jen obětem – kuřákům, které přitom celý politický i kulturní systém na tuto drogovou závislost cíleně, bezchybně navádí.

V této věci je i zajímavý důkaz neobyčejné síly návyku na tabáku, protože ani trest smrti, či kastrace často neodvedl kuřáka od kouření, kouřilo se přes tato omezení, dokud tabákový průmysl nedotáhl své vítězné tažení světem téměř ke konci.

Ochrana dětí před nejničivější popsanou drogou, nemocí historie se nepřipravuje, naopak se zvyšují trestní sazby za "kopírování" filmových reklam!

Pokud tedy na internetu stahujete atraktivní filmové - reklamní příběhy a „na černo“ je kopírujete, jste kriminálníkem!

Pokud pomocí těchto fiktivních příběhů psychologickou, promyšlenou často podprahovou a vždy klamavou a velmi sugestivní reklamou náborujete denně podle údajů WHO 80 000 až 100 000 dětí do smrtící závislosti a nemoci jste naopak uctívaní a oslavování přínosci světové kultury!

Proč právě ta nejničivější droga je jedinou legální i k dětskému užívání?

Droga, na kterou v minulém století zemřelo více než 100 milionů lidí na bezpočet nemocných, která je v takové expansi, že do poloviny tohoto století se počet přímých obětí tabákové droze má podle vědeckých prognóz dostat na půl miliardy lidí?

K tomu připočítejme v té době nejméně dvě miliardy nemocných kuřáků a dostanete číslo toho nejzákeřnějšího válečného konfliktu naší historie, který probíhá i když čtete tyto řádky. Který prochází přímo středem celé společnosti.

Válka ministerstev zdravotnictví s životem na zemi je neúprosná a krutá

Možná si řeknete: “Vždyť to má na starosti ministerstvo zdravotnictví!"

Jenže se mýlíte, ministerstva „zdravotnicví“ jsou bezchybně pracující pobočkou tabákových podnikatelů a farmaceutických firem. Smutný, nezpochybnitelný důkaz se vejde do několika odstavců:

Všimněme si, zamysleme se nad nejčastějším nápisem, který nikoliv tabákový průmysl, ale kupodivu ministerstva zdravotnictví jako jeden muž předepisují povinně na každou krabičku této likvidační drogy: „Kouření může zabíjet!“

Nenalezneme jediný (!) rozumný důvod, proč ministerstva zdravotnictví přikazují tento arogantní, výhružný – dle nich tedy „varovný“ (?) nápis – Kouření může zabíjet - na drogu, jejíž závislost je silnější než vrozený pud sebezáchovy člověka a důmyslně, uměle dodávanými chemickými substancemi posilována přesně s vývojem průmyslu chemického a farmaceutického.

Je to arogantní výhružka od tabákového průmyslu, kterou ze zcela nevysvětlitelných důvodů přikazuje na přebal tabákového výrobku ministr zdravotnictví!

V každých potravinách (ze kterých musí přitom podle přísných norem jakkoliv závadné zboží) najdete hned u pokladny cigarety, aby se Vám připomněly při vstupu do prodejny i při odchodu a na nich tedy fascinující, šílenou povolenku od ministerstva zdravotnictví „Kouření prý může zabíjet!“… Proč mu to ministerstvo dovolí a ještě to napíše přímo na tento produkt jako velmi drsný výsměch vší soudnosti a rozumnosti?

Pokud ministerstvo zdravotnictví má důkazy o likvidačních účincích tabákových drog (k dnešku jich má více než 100 000 – odborných vědeckých prací z celého světa), mělo by chránit zdraví dětí, svěřených občanů a nikoliv prosperitu tabákových impérií.

Nabízí se zcela jednoduché systémové kroky, které by naprosto nediskriminovaly postižené kuřáky, ale ochránily budoucí generace ještě nezávislých (!) dětí od často těžce útrpného „soužití“ s tímto velitelem „života“ na zemi – tabákovým průmyslem, cigaretou.

Podle přesných statistických údajů lékařské komory zkouší každý rok s kouřením přestat milion Čechů!

Podaří se to jen 2%. Jen dva kuřáci ze sta, přestože mají vážný důvod pro ukončení kouření, jak zdravotní, tak finanční porazí chemii tabákového průmyslu. Navíc jen po statisticky sledovanou dobu a vzhledem k tomu, že ukončení závislosti na tabáku je abstinence – nikoliv vyléčení – často se i z těch dvou procent ke kouření mnoho lidí pod tlakem bytí k tabáku později vrátí, často ke zvýšeným dávkám.

Tabákový průmysl je dále v klidu (!) a v prodejnách potravin vyvěšuje své soutěže o zájezdy a hmotné ceny, pokud budete mít na své „cestě“ životem krabičku cigarety s tou či onou značkou!

Varovné nápisy neřeší nemoc kouření s diagnosou F17/2 (závislost na tabákových výrobcích), naopak dokonale řeší právní ochranu tabákových producentů a distributorů

Tabákový průmysl by bez aktivní ochrany ministerstev zdravotnictví zkolaboval!

Potřebuje nutnou pomoc pro své podnikání s nemocí, potřebuje pomoc právní při soudních přích.

Řada lidí v minulosti, zejména v USA vyrukovala do právního boje s tabákovou hydrou a přes nomenklaturní právní zastoupení a zejména postavení odpůrců občas vyhrávala procesy, často s velmi vysokým odškodným pro pozůstalé po zemřelých kuřácích, či s rakovinou nebo amputací, slepotou postiženými kuřáky!

Manažeři filmového a tabákového průmyslu se vyděsili (!), žaloby by bez pomoci ministerstev zdravotnictví nejen toto smrticí odvětví zruinovaly (argumentovat proti statisíci vědeckých prací prokazující smrtící účinky kouření a ani jeden klad (!) opravdu nejde), ale hlavně by otevřely nejtabuizovanější otázku lidské historie:

Proč a co (!) lidé vlastně kouří a invalidizují nejen sebe, ale také své děti, poškozují je často ještě nenarozené v lůnu matky, pokud některý s rodičů kouří. Poškozují také domácí zvířata, své mazlíčky, kteří jako na běžícím pásu odchází pro nadměrnou citlivost orgánů v důsledku kouření často ještě dříve než lidé.

Na světe je nejzvrácenější zneužití „práva“ v lidské historii. Ministerstva zdravotnictví přikazují nikoliv ochranu před tímto podnikáním vůči obětem nejvíce z řad dětí, ale naopak nápisy na tabákové výrobky chránící tabákové impérium.

Jen díky varovným nápisům oddaluje tabákový průmysl čas odhalení a dále drží svůj neměřitelný politický a společenský vliv – faktickou vládu nad společnostmi -, protože od chvíle této právní pomoci „varovnými“ nápisy může tabákový průmysl spory s postiženými neomezeně vyhrávat.

Jejich výrobek totiž povolením ministerstva zdravotnictví, které se vymyká svou sadistickou arogancí všemu v právu dosud popsanému, obsahuje nápis: Kouření může zabíjet (?) a řadu dalších upozorňující na zlomek z chorob, které tabákový průmysl integruje do společnosti.

Naopak, ministerstva zdravotnictví jsou nejzavilejším ochráncem tabáku v jeho historii, kupříkladu v naší zemi jde věc tak daleko, že hlavní hygienik neuvádí mezi respiračními onemocněními ve svých pravidelných zprávach – Chopn - rozedmu plic, se kterou si zdravotníci při nejlepším úsilí neví rady a která sužuje milion obyvatel České republiky, jejímž prokázaným hlavním původcem je opět tabákový průmysl. (Detailní informace lékařů ve studii:
Chopn nejsme schopni zastavit)

Ani to ale českým „správcům“ veřejného zdraví a prosperity nestačí. V České republice dostal "milost" i sám silně návykový jed – alkaloid nikotin

Český nikotin není návykový?

Jakkoliv je to neuvěřitelné, faktem zůstává, že v naší zemi jako zázrakem nikotin podle politické reprezentace „ztrácí“ své základní prokázané a vědecky pospané vlastnosti – vysokou návykovost a psychotropní účinek!

„Naši“ politici navzdory skutečnosti, klamem nezahrnuli ani nikotin, ani tabákové inhaláty (vdechovaný kouř) do seznamu psychotropních, omamných látek a návykových látek, který je součástí příloh k zákonu č. 167/1998 Sb.

Šílený běh o závod s časem, nemocí a smrtí pokračuje. Pokračuje přímo v našem středu. Česku vládne jednoletá bylina – nejčastěji Nicotiana Tabacum (Tabák Viržinský) a její političtí a chemičtí inženýři.

Bod zlomu

Zlom v tabákovém prokletí způsobilo a dosavadní mohutnou prohru nás všech období kolem roku 1950, kdy už tabákoví pěstitelé ani svým obrovským politickým a mediálním vlivem nemohli udržet jasný vědecký výnos. Tabák způsobuje rakovinu a později desetitisíce dalších výnosů, opakovaně potvrzených - prakticky nenajdeme část těla, kterou tabákové drogy při aktivním i pasivním kouření nedeformují, nelikvidují.

Co ale také nenajdeme je filmový nebo televizní dokument o pěstování a úpravě, obchodování tabáku.

Vzhledem k tomu, že se tato droga stala nejobchodovanějším spotřebním zbožím naší historie je to fascinující informace. Fascinující také proto, že tabák při řádném užívání způsobí každému uživateli poškození tělesného a dokonalé přeprogramování duševního zdraví. A nejedná se o žádného troškaře, opět musím připomenout, že denní likvidační síla této rostlinky je 35 000 mrtvých na bezpočet potratů, amputací, slepoty, infarktů a mozkových příhod – zde všude drží tabákové drogy primát jako samostatná příčina popsaných onemocnění!

Není to dostatečným důvodem k mediálnímu, ale i profesnímu zájmů novinářů, lékařů, analytiků, policistů, učitelů a nás všech?

Nebo to tak opravdu musí být a kouření, jak povoluje ministr „zdravotnictví“ může zabíjet z nějaké vyšší moci?

Náš tým se zabýval také hypotézou, zda skutečně přesah této nemoci nesvědčí o jakémsi „vyšším“ – intuitivním – duchovním řízení lidské civilizace pomocí této drogy, ale po pečlivém posouzení a porovnání (zejména s tragickými důsledky kultu „lotosový“ květ = donedávna (!) „povinné“ mrzačení, lámání nohou milionům dívek v oblasti Asie z důvodu „vyšší“ sexuální atraktivity pro mužské pohlaví) jsme došli ke smutnému závěru, že se jedná jen o nejničivější experiment lidské historie, vlády člověka nad člověkem.

Naše důvěra ve „vyšší“ vládní moc a politiku je natolik iracionální a slepá, že připouští prakticky jakkoliv sadistický a iracionální zásah do našeho života, což tragicky dokumentují zejména události druhé světové války.

Tehdy z doposud nevysvětleného důvodu prestižní univerzity výkvětu dosavadního lidského poznání nejen v Německu začaly zavádět absurdní, sadistické nauky o nadřazenosti ras a provádět nejen rasovou genocidu, ale také pokusy na obětech koncentračních a pracovních táborů včetně vyvražďování nemocných, pacientů, údajně pro očistu tělesného a duševního zdraví "arijského" genofondu.

Dosavadní praxe naší historie ukazuje možnost téměř absolutní manipulace obyvatel politickou reprezentací bez jakékoliv známky racionality

Co vše nám tabák bere?

Proč se tato jednoletá rostlinka těší tak neuvěřitelnému tabu?

Zkuste si vzpomenout, zda jste viděli film, kde by se pohovořilo o pěstování tabáku, jeho chemickému zpracování a distribuci?

Přestože tabákové drogy jsou nejvlivnějnší nepřirozenou součástí našeho bytí - nemohli jste jej vidět, nebo velmi vzácně na některém ze satelitních dokumetnárních kanálů, aby byl většinou rychle ztažen a kanál zahltila například reklama na čokoládu Milka, (kterou také vlastní tabákoví producenti – konkrétně Phillip Morris – Altria Group) a z tabákové kolonizace občas lehce vybočující sdělovací média nekale ovlivňuje tím, že kromě osobních úplatků a výhod poskytují tam, kde by se mohl novinář vzepřít masivní tabákové kolonizaci reklamní kampaně pro své dceřinné firmy – zejména firmy potravinářské a farmaceutické.

Výzkum na lidech probíhá stejně jako za Hitlera, jen velmi rafinovaně zneužitím poznatků v oblasti psychologie i vlastností naší paměti, stálým politickým tlakem na vyvolávání nesmyslné „zaměstnanosti“, která umožňuje politikům jejich krutou vládu nad ostatními.

Příklady zneužití politické = mediální a zákonné moci

Jistě si vzpomenete na tragické události 11.září roku 2001, kdy došlo k demolici, sestřelení budov WTC (Světového obchodního centra), které je podnes vydáváno za útok party „horských teroristů“ (dokument se slovenskými titulky on line
zde) vedených Usámou Bin Ládinem, přičemž se ale jedná o sofistikovanou akci – která pomohla militantním nástupcům fašismu k moci, k zákonům oklešťujím lidská práva i k invazi do zatím dvou států a následné okupaci.

Kdo řídí Tvůj svět (?) anebo co mají tabákoví podnikatelé společného z 11/9/2001

Dlouho připravovaná demolice WTC, vyřešila mnoho „problémů“ současné světové politické (tabákové) moci a jejích „bezpečnostních“ agentur.

(„Shodou okolností“ v sídle jedné z budov, konkrétně budovy číslo sedm, která padá ač nezasažená letadlem rychlostí téměř volného pádu po bezchybném odstřelu k zemi byly spisy vyšetřovatelů burzovních podvodů, stejně jako dokumenty agenturních sítí USA a mnoha dalších důležitých organizací.)

Podobně jako v Pentagonu, kam údajně vlétl Boeing (přitom do otvoru, který měl způsobit by se nevešla ani jednomotorová Cesna), tedy do křídla budovy vystuženého právě pro tuto vniřní operaci krátce před útokem, také zde zmizely materiály obsahující doklady o bilionových účetních podvodech a machinacích.

Kromě rodiny Bin Ladinů, tedy příbuzenstva údajného hlavního podezřelého Usámy bin Ladina (podnes nebyl oficiálně obviněn), které letadla rozvážela do domovů, nemohl být ve vzduchu jediný letoun vyjma „bezpečnostních“ složek. Na palubu letadla od 11/09/01 nesmíte nosit nic nebezpčného, dokonce ani mateřské mléko (!), jediná věc zůstala opomenuta!

Podobně jako smíte kouřit za jízdy automobilem, přestože manipulace s cigaretou je statisticky prokázána jednou z hlavních příčin dopravních nehod(!), tak stejně se zachovala i světová síť aeorolinií.

Na palubu letadla nesmíte dnes pronést prakticky nic „nebezpečného“, ale pozor dva zapalovače a tři krabičky zápalek na osobu ano…

Pojďme k dalším okolnostem, které prokazují, že tento text obsahuje popis největšího probíhajícího zločinu lidské historie.

Světu údajně hrozí pandemie ptačí chřipky

Ministerstva zdravotnictví v řízení tabákového průmyslu – politiky, vydávají miliardy dolarů farmaceutickým firmám (často ve vlastnictví vysoce postavených světových politiků) na velmi kontroverzní vakcíny a dále likvidují malé chovy s neuvěřitelným (!) argumentem, že se v nich nemoc šíří více (!) než ve velkochovech a neopomeňme demonstraci – zneužití vojenské a policejní síly při manévrech kolem vybíjení a desinfekci nežádoucích chovů, kterou prosluli zejména němečtí soudruzi při svých manévrech v Pobaltí, vojáci oblečení přesně jako ve sci-fi filmu „dezinfikovali“ automobily a pomáhali likvidovat potenciálně nakažené chovy! V praxi konkurenci mamutích potravinářských a pěstitelských firem.

Ponechme stranou politiku velkých agrárních korporací, které zatím co čtete tyto řádky mají už patentována geneticky „změněná“ osiva (v praxi osiva, která nejsou schopná přirozené reprodukce a tedy nutí země k nekonečnému nákupu velmi kontroverzních, geneticky „upravených“ obilovin), stejně jako ptačí chřipce „odolná“ kuřata, ale také vepře a vše, co by mohlo nás, obyčejné lidi – v politické terminologii pracovní sílu ještě uživit – za účelem likvidace soběstačnosti lidí a menších správních celků.

Nevysvětlená rozdílnost přístupu státu k „potenciální“ a skutečné epidemii

A) Na neexistující epidemii - nemoci ptačí chřipka (navíc vždy přenosem infekce způsobeným katastrofálním zanedbáním základní hygieny chovu) zemře denně ve světě 0,2 člověka na minimum nemocných, (a nemoc nemá medicínsky ani statut epidemie), vynakládá stát prostřednictvím přikázaných ministerstev astronomické částky na neověřené vakcíny. Často na vakcíny, které by se jinak musely nákladně farmaceuticky likvidovat díky procházející marži a firmy mají zajištěny i v budoucnu díky mediální kampani obrovské příjmy z vakcín na neexistující epidemii – pandemii (podle rozsahu zasažení obyvatel) „hrozící“ ptačí chřipky.

B) Na existující epidemii - nemoci závislost na tabáku, (klamavou reklamou uměle distribuovanou), dominantně dětskou nemoc závislost na tabákových výrobcích, která je prokazatelně v epidemickém i pandemickém měřítku u dětí i dospělých, s řádnou diagnosou podle mezinárodní klasifikace nemocí F.17:2 umírá denně ve světě nejméně 35 000 lidí na více než miliardu nemocných!

…Nákaza se šíří počtem 100 000 nových nemocných denně (!), z toho devadesát procent nových pacientů tvoří děti hluboce pod věkem 15 let, které samy nemají šanci se ve výše popsané věci bránit ani jí vyhodnotit.

Tato likvidační drogová závislost je politickou reprezentací nejen neřešena ale naopak dotována, stejně jako nevadí hygienickým centrálám (zakladatelem Phillip Morris), které vypracovávají „pandemické“ plány pro neexistující pandemii ptačí chřipky a mají v případě vyhlášení už jen „hrozby“ latentní, nebezpečné „epidemie“ praktickou možnost vyhlásit stanné právo.

Příkladem může být "generálka“ v Pekingu, kde díky umělé vyvolané histerii kolem nemoci Sars se z mamutího města stalo město vylidněné během několika hodin (!) Shodou okolností zemřel jak objevitel nemoci, tak i první pacient a tato věc je obestřena dokonalou neinformovaností veřejnosti.

Zneklidňující informací by mělo být také provázání farmaceutického průmyslu a politického vedení nejvyspělejších států světa.

Tragickou válku politického systému – tabákových producentů – s lidmi dokumentuje také následující číslo.

Podle vědecké rady České lékařské komory v naší zemi, která prováděla šetření pomocí kvalitní metodiky zdravotnické praxe organizace EU, je čistý prodělek státního rozpočtu z důsledku státní distribuce tabákových drog 40 miliard korun ročně, protože výběr daní z tabákového podnikání vynese jen polovinu z částky o kterou, (pomineme-li individuální, rodinné tragické zdravotní a sociální důsledky epidemie kouření), ve svých důsledcích státní kasu ročně připraví.

Politická reprezentace ČR = Phillip Morris jde ještě dále.

Pokud dříve Vám došla dávka tabákových drog, museli jste se vypravit do restaurace, či k benzinové pumpě, kde cigarety byly znatelně dražší, než v tabákových prodejnách, což u řady kuřáků vedlo k zamyšlení nad sílou drogy, či dokonce k pokusu o abstinenci. Pouze do doby, než „naši“ politici přikázali prodávat cigarety na každém místě za stejnou cenu! Velmi zvláštní zásah do tržního hospodářství zcela ve prospěch opět drogové závislosti na tabáku – tedy nemoci – nikoliv ochrany před ní.

Přitom úspory nejen finanční, které by ochrana dětí od vstupu do nemoci kouření přinesla, ale i úleva národnímu zdraví, sociální i životní situaci jsou slovy zcela nepopsatelné a finančně v řádech desítek miliard korun ročně.

"Kdo" za tím stojí?

Pro vysvětlení tohoto zločinu se musíme vrátit do období kolem roku 1950, kdy vědci oficiálně potvrdili rakovinotvorné, patologizační účinky tabáku.

Rok 1950 lze považovat za tragický zlom v lidské historii. Velmi vlivní tabákoví podnikatelé se sešli na několika schůzkách, hlavní byla v New Yorku, kde zvažovali další strategii. Výnos vědců z USA je drtivý - tabákový produkt, cigareta je smrtící a veřejnost v masovém měřítku přestává po publikování tohoto vědeckého výnosu kouřit.

Tabákovým impériím se nabídly dvě varianty, buď investovat v dalších odvětvích, tabákové drogy opustit a nebo provést největší klam lidské historie, přetlouci vědecká fakta korupcí v politice, vlivem v mediálním průmyslu zábavním i informačním.

Zvolila se druhá alternativa, klam a faktické uchopení světové politické a zákonodárné moci tabákovými impérii

A tak vědecké informace porazil tlak zcela perversní reklamy, kdy kupříkladu v době prokázání kancerogenity cigaret byly cigarety Cool nabízeny jako lék proti rýmě a za vrchol perverse lze považovat mimo jiné také reklamu na cigarety Marllboro, kdy holčička před spáním řekne své televizní mamince, aby si nezapomněla zapálit svou oblíbenou cigaretu Marllboro.

Neocenitelnou úlohu v diktatuře tabákových firem prokazuje nově zřizované odvětví psychologie a psychiatrie. Rodina otce zakladatele „psychoanalýzy“ se přímo podílela jak na mediálním ovládnutí „mas“, tak na zavádění cigaret mezi ženy.

Tragické dílo svého rozporuplného otce dovedla k dokonalosti paní Anna Freud unikatni filmový dokument v této věci
zde , která vstoupila do světa „psychologie“ fakticky až nacistickým experimentem, kdy „adoptovala“ děti své bohaté americké přítelkyně pro „převýchovu“ na základě psychoanalýzy.

Sama médii presentována jako doživotní panna, bez známe sebemenší empatie a pochopení lidského nitra si „vyzkoušela“ své „schopnosti“ na dětech tak tragicky, že jedno z nich spáchalo později sebevraždu přímo v domě pana zakladatele Sigmunda Freuda a všem velmi negativně změnila život.

Pokud se fenoménem popisovaného zločinu budeme chtít zabývat a je to velmi nutné, zjistíme, že skutečným donátorem těchto „nových“ odvětví lidského inženýrství (psychiatrie – psychologie) je právě Phillip Morris, pokud ještě pečlivěji - zjistíme, že velmi nesmyslný zákon pro „zákaz“ kouření, který se snažili prosadit politici marně, jako jakés také uklidnění veřejnosti v oblasti tabákových drog umožňoval nevysvětlené výjimky – kouření na odděleních psychiatrie a na studentských kolejích!

Nikoliv náhodou se stává tabáková droga nejcennějším platidlem ve vězeních a v psychiatrických léčebnách, kde je záchranou před dozorci, ať už těmi v bílých pláštích, či těmi v uniformách. Bezpočet svědectví prokazuje, že v psychiatrické léčebně se naučí kouřit neuvěřitelné množství dospělých lidí, kteří jsou při zaneprázdněni „svých“ lékařů odkázáni na nekonečné tabákové spirituální senace v kuřárnách otevřených i uzavřených oddělení novodobých kněží dneška – psychiatrů a psychologů.

Chtě-li bychom – li jít ještě hlouběji, podívejme se na genocidu v bývalé Jugoslávii, kterou vedli špičkoví psychologové a psychiatři – dnes souzeni pro válečné zločiny!

Pro hlubší pochopení souvislostí letmo zmíním další příběh. Nejmenovaný „špičkový“psychiatr z USA si zařídil svou ordinaci tak, že mladým dívkám a ženám nabízel „nový“ terapeutický postup. V praxi je uspával nedovolenými prostředky a potom na nich praktikoval soulož.

„Roli“ anesteziologa ale nezvládal dobře, tak se několik žen, které si trauma díky špatné dávce drog uvědomily spojilo a lékaře z hromadného zneužívání usvědčily – nikdy ale nedokázali přivést svou při k satisfakci, odsouzení a lékař po odstoupení z některých postů z důvodů prokázání tohoto zločinu je po dnes uznávanou autoritou svého oboru, jeho „praktiky“ se dále vyučují.

Skutečnost potvrzující absurdní přístup „moderní“ psychiatrie k lidem potvrzuje i filmově zadokumentovaný fakt, kdy se osm dobrovolníků v USA rozhodlo prozkoušet „objektivitu“ psychiatrické léčby tím, že hvězdicovitě vyjeli po USA a navštívily náhodně vybraná psychiatrická zařízení, kde uvedli, že jim vnitřní hlas zašeptal slůvko „Osud“, dále všichni uváděli pravdivá fakta v dotaznících a nikdo z nich neměl v předchozím životě problém s psychikou, neměl záznam nebyl jakkoliv léčen. Přesto jediná epizoda vnitřního hlasu (myšlenky) je přivedla na okraj svobody a vzala jim mnoho týdnů života i energie, zdraví.

Test dopadl neuvěřitelně, všichni účastníci prověřovacího pokusu byli hospitalizováni, přes spolupráci s lékaři a všichni byli navedeni na těžká psychofarmaka s většinovou diagnosou „Schisofrenie“ a společným závěrem těchto statečných lidí bylo zjištění, že pokud by nezalichotili „ošetřujícím“ lékařům tím, že se prohlásili za nemocné a lékařům nevemluvili, že jim jejich „péče“ (chemotherapie) pomohla, byli by hospitalizováni mnohem déle, než když přijali „názory“ a farmaka „psychoterapeutů“. V této věci doporučujeme on-line důkazní filmový dokument BBC:

BBC – Happiness Machines
zde

Tabáková impéria nejen vyučují v desítkách zemí světa sociální a právní cítění nezletilým dětem, ale také participují na mamutích programech psychiatrických a psychologických center, která propojují se svými „ochrannými“ programy právními ve snaze vytvořit „nového“ člověka pomocí chemie a legislativy, tato činnost se jeví jako velmi nebezpečná. Na těchto programech participují ministerstva zdravotnictví a školství zcela bez ohledu na to, že spolupracují s průmyslem, který provádí velmi sofistikovanou genocidu jejich dětí.

V čem je dále specifická moc tabákových drog?

Pokud chcete v jedné rozpočtové kapitole drtivé většiny států světa udržet kancerogení drogu na úrovni potraviny, dokonce v jedné rozpočtové kapitole „Potraviny a tabákové výrobky“ (!) a její pěstitele na úrovni ctihodných podnikatelů – nelze jinak, než politický systém právně i fakticky zcela (!) ovládat.

Jiná možnost, vzhledem k tomu, že u všech správních, politických systémů je na prvním místě deklarace politického snažení ochrana lidského zdraví, neexistuje.

Spojená tabáková impéria dokázala zdánlivě nemožné a podnes drží tabákovou drogu nejen v prodejnách potravinách, kde má veškeré možné výjimky, aby nespadala pod působení potravinářských a zemědělských inspekcí, ale díky filmové reklamě je tabák také nejpropagovanějším zbožím lidské historie – přes zákaz této reklamy (!).

Jednotlivé státy dokonce filmovou „kulturu“ sponzorují a nikoho nenapadlo udělat si posudek na úlohu cigarety v devíti z deseti filmů, klamavou, důmyslnou, podprahovou instruktáž ke kouření nezletilých dětí.

EU dotuje tabákové pěstitele miliardou Euro ročně, ač výnosy z tabáku jsou neporovnatelně vyšší, než z obilovin díky několika sklizním do roka.

Aby situace byla méně zjevná přešlo se v minulém roce pouze od dotací zemědělských na dotace v kolonce plodiny technické. Zde lze hledat tragickou příčinu v tom, že první prezidenté USA se rekrutovali z řad otrokářů a tabákových podnikatelů a po dnes je tabák hlavním sponzorem politiky nejen v USA – což se projevuje také tím, že v USA není ani zákonná povinnost uvádět obsah chemických látek v tabáku, jak přírodních, tak i dodávaných (!)

O tom svědčí i fascinující výrok prezidenta USA v době probíhající druhé světové války, kdy USA prohlašují ústy své politické reprezentace tabák za „strategickou“, základní zemědělskou plodinu a tabákovým podnikatelům a pracovníkům přiznávají výnosem prezidenta Roosevelta odklad vojenské služby (v době války!).
V praxi nikde na celém světě nemá „spotřebitel“ k dispozici informaci o tom, co spolu s tabákem v této směsi inhaluje. Po petiční akci našeho projektu přislíbil tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví: „že uvažujeme o tom, že bychom hlavní škodlivé látky v tabáku v horizontu tří měsíců zveřejnili…“

Nezveřejnilo se samozřejmě nic, přes desetiletý atak ministerstva zdravotnictví ze strany nejen našeho projektu pravdivým informacemi zůstává tento orgán neomylně na straně tabáku.

Ve světě není popsán jediný případ, kdy by tabákoví producenti byli donuceni zdravotně ochrannými institucemi uvést obsah na svém výrobku obsah chemických látek obsažených v tabákových směsích - nikdo z lékařů, kuřáků ani nekuřáků po dnes nezná komplexní složení chemie tabákových směsí!

Ve světě ale také není jediný popsaný příklad uzdravení se z drogové závislosti zdražením drogy!

Z mnoha mýtů, které zavedli politici na přání tabákových producentů i z vlastní snahy hlavní úlohu politiky – distribuci tabákových drog – kamuflovat uvedeme dva.

První je stále probíhající klamavá kampaň, že politici „řeší“ tuto nejničivější nemoc historie zdražením cigaret!

Zdražení v oblasti drogových závislostí ale od nepaměti a velmi funkčně pouze zohledňuje kolik je možno z oběti vytáhnout peněz za drogu, tedy sílu závislosti v přímé úměře se sílou kupní. Zdražení drogy při zachování její ekonomické dostupnosti (převážně pomocí kriminálních činů oběti) nemá jakýkoliv léčebný efekt, naopak pouze efekt opačného druhu, kdy se droga stává „vzácnější“ a tedy více cenou, je potřeba pro ni více obětovat, její získání je těžší.

Matoucí mýtus o tom, že zdražení řeší tabákovou epidemii lze vyvrátit příkladem.

Představte si, že by Vám heroinový dealer zdražil dávku ( u tabákových směsí je navíc prokázána silnější závislost než u heorinových drog ) s tím, že Vás chce vyléčit, abyste u něj přestali nakupovat.

Zdražení může mít nepřímý druhotný efekt pouze v tom případě, že začnete nad svou závislostí racionálně uvažovat a hledat cesty k řešení, k ukončení této nákladné rituální sebevraždy.

Jenže by muselo jít o zdražení, které skutečně Vás k této reflexi a upamatování může přivést. U cigaret hovořme o zdražení v řádech minimálně několika set procent.

To si ale tabákoví dealeři = politici nemohou dovolit.

Otevření diskuse už jenom nad zcela nesystémovými tabákovými daněmi by celou politiku položilo. Platí se daň z kusu, ale i daně další zcela absurdní. Stát – politici zdraží cigaretu vždy jen tak, aby tabákoví podnikatelé měli větší zisky a stát zakryl absurditu svého činění, tedy snížil faktickou miliardovou dotaci a ochranu tabákového podnikání.

Odkryjme tabákovou hydru ještě hlouběji

Tabákový obchod má konkurenci prakticky v každé čisté droze, kdy závislý nemusí kvůli jejímu získání inhalovat v nosičích – tabák, cigaretový papír tisíce zničujících látek.

Nikdo z politiků nemůže vysvětlit stávající situaci, kdy na rozdíl od drog čistých, které nemají tak likvidační potenciál svého drogového nosiče - lze tabákové výrobky legálně užívat bez věkového omezení, zakoupit v potravinách, jedině na tento „výrobek“ nemůže potravinářská inspekce ani další ochranné orgány, které u všeho ostatního zboží jako první sledují, hlídají zdravotní nezávadnost.

Vraťme se do kolébky novodobého otroctví k Hollywoodským filmařům

A co ve filmu tito detektivové dělají?

Kouří, jsou zamyšlení, někdy trochu trucovití a loví ty „nehodné“ lidi, zločince. Paradoxní situace filmové reklamy, kdy prohulení příslušníci protidrogových centrál nahání konkurenci, tedy zatýkají ty „zlé“ drogové dealery, kteří ovšem mají k dispozici drogy neporovnatelně méně ničivé, než které užívají samotní „protidrogoví“ specialisté je fascinující.

Je to právě filmový průmysl, který představuje velmi cíleně a systematicky policisty, detektivy jako kuřáky. Je to zcela pochopitelné, být ochráncem veřejnosti je po právu sen snad každého mladého chlapce a jak se mu začít podobat – zapálit si.

Světový rekord v perverzi skryté tabákové reklamy jsme zaznamenali u filmu 27 dní, kdy cigarety Marllboro propaguje „terapeut“ drogových závislostí!

Jak je vůbec možné přinutit dítě, aby vzalo do ruky cigaretu a začalo kouřit?

Nejprve ale uvedeme slíbenou druhou mystifikaci, kterou nám média doslova zatloukla do podvědomí. I v lékařských kruzích se traduje neuvěřitelný mýtus, že cigareta zabije – zkrátí život jen každému druhému kuřákovi! Toto je geniální taktika tabákových impérií, protože soužití s cigaretou je velmi útrpné a přímo zakládá na „poruchu“ osobnosti, kdy na jedné straně zdravě a prospěšně žijeme, ale jsme nuceni přehlížet, že na straně druhé jako kuřáci inhalujeme sebezničující plynovou směs, doplněnou o látky radioaktivní a také pevné - dehty.

Zabíjet se bezpočtem jedů a přitom žít „zdravě“ prostě nejde (!), proto musí naše podvědomí tuto informaci vytěsnit z mysli, tvářit se, jako že jsme vlatně nekuřáci a ten tabák je součástí našeho bytí.

Další vějičku pro citlivé duše vytvořil tedy mýtus o tom, že svému „zlozvyku“, což je velmi tolerantní výraz pro největší genocidní sílu na světě, podlehne „jen“ každý druhý kuřák.

Abychom přijali tento předpoklad, musel by každý druhý člověk být duchem s tělem, které nepodléhá přírodním zákonům, zákonům buněčným, obecně zákonům hmoty.

Je  n e p ř e d s t a v i t e l n é ,  ale skutečné, jak velmi jsme uspáni tabákem všichni, když příjmeme jako fakt, že tabák provádí jakousi „inteligentní“ selekci, tedy vybírá si, komu budou tisíce vdechovaných chemikálií a dehet škodit a komu ne.

Je také nepředstavitelné, že uctíváme "přínosy" filmové kultury, přičemž filmový průmysl nám mezitím likviduje to nejcennější co společnost má - zdraví dětí a jejich budoucnost. Přičemt ty děti jsou skutečné - film je jen iluze - představa převedená na plátno, té obětováváme to nejcennější co spoečnost má - zdraví a životy našich dětí, zatímco filmové hvězdy a jejich produkce uctíváme!

Cigareta - Jednoho zabije, druhého nechá žít?

Pro tento předpoklad by na zemi museli být nejméně dva biologicky, metafyzicky naprosto (!) odlišné druhy lidí.

Samozřejmě je to mýtus a tabák si nevybírá, není otázkou jestli zahubí a poškodí každého druhého kuřáka, je jen otázkou kdy a kterou ze desítek fatálních nemocí, které perfektně umí.

Vždyť každý třetí nádor (v komunitách, „jejichž“ zástupci tvrdí, že jsou zde pro ochranu zdraví našich dětí a nás) vypracují pečlivě tabákoví podnikatelé, napříč společností jak u kuřáků aktivních, tak pasivních, tak u domácích zvířat, díky až čtyřgeneračnímu přesahu poškození člověka touto drogou.

Pokud ovládáte společnost tak, že dokážete výše popsanou věc, tedy udržet klamem nemoc a útrpnou smrt uprostřed společnosti (politicky spojené deklarací o ochraně zdraví a života) - jako potravinu, konkurenční drogy kriminalizovat a vytěsnit, ovládáte ji plně!

Pokud ovšem společnost ovládá v důsledku jednoletá bylina a její chemičtí a političtí bratři není to příliš lichotivá zvěst.

Dostáváme se k dalšímu důvodu vnucené skepse dnešních dní.

Z výše uvedených důkazů je patrno, že k tomu být úspěšnými politikem stačí vyvolávat umělé problémy a trýznit lid tabákovým (legislativním) systémem tak, aby se nedokázal zastavit a promyslet skutečnost.

Jak kvalitní je obecně politická péče o nás, pokud politici více než padesát let po prokázání a od té doby statisícinásobnému ničivých důsledků této drogy stále chrání nikoliv zdraví dětí a společnosti, ale naopak tuto umělou distribuci nemocí a utrpení, musíme se poprat z faktem, že politický systéme je čirou iluzí ve svých proklamacích, ale faktickým drábem a ničitelem, zprostředkovaným vlastníkem života na zemi v praxi.

Mohou za stávající situaci v oblastí tabákového "podnikání" politici?

Odpověď je jednoznačná – nemohou. Z faktického hlediska se pohybují v bezvědomí, v naproctém otroctví své megalomanie a často upřímného přesvědčení, že pomáhají řídit naše lepší příští, jsou opravdu v bezvědomí.

Nicotiana tabacum totiž zapůsobila fakticky stejně ve všech místech naší země, tato jednoletá bylinka zkolonizovala celý svět od A až po Zet. Chová se ve všech známých státosprávách (vyjma Bhután, kde je tabák zakázán) zcela stejně.

Kolem ní je ovinuta „kultura“, školství, ale zejména legislativa a právní normy – usměrňující občana do pozice odevzdaného otroka.

Dobyla demokracii, diktatury, císařství a všechny známé státosprávní systémy po celé zemi (Vyjma Bhútán – zde jde ale spíše o raritní záležitost).

Založila fakticky "moderní", právní uspořádání země

Bohužel pro nás zcela v perverzi, tedy vše je podřízeno ochraně nemoci a smrti a vše směřuje proti zdraví a životu na zemi, za vším skutečně je jediná bylinka?

Podívejme se pro vysvětlení na „naši“ zemi. Lidská existence je fascinující. Stejně jako zem vypovídá o hluboké, promyšlené kreativní tvorbě. Zem je utvořena v takzvaném lidském měřítku. Stromy, hory, živočichové vše je skutečně stvořeno tak, aby zemi mohl člověk obývat.

Stačilo by při tom „vykolejení“ jednoho druhu hmyzu, rostliny, aby země nebyla životu přístupná.

Poperme se trochu s evolučními teoriemi. Podle evoluční teorie by země procházela přirozeným výběrem druhu. Albert Einstein svého času pronesl moudrou větu:

„Pravděpodobnost že země a život na ní vznikl náhodou je stejná, jako kdyby výbuchem v tiskárně se napsala Encyklopedia Britanica“.

Dodejme, že evoluce by musela existovat pro každý druh zvlášť, tedy by jich muselo být opravdu mnoho a zůstala by nezodpovězená otázka – Kdo si evoluci zadal?

Odpověď je překvapivě jednoduchá a nalezneme ji hned na začátku Bible. Boží duch se vznášel nad propastí. Nemusíme být zrovna Einsteiny, abychom domysleli dál.

Zřejmě nejsme sami inteligentní bytosti na planetě. Vzhledem k souvztažností prvků, přírody i jevů, existuje racionální předpoklad k myšlence, že nepřemýšlíme jen my, ale také prostor, který nás obklopuje.

Dříve jsme si mysleli, že atomem dělení končí.

Tak napovídá i název atom – jenž lze volně přeložit jako dále nedělitelný. Vida a jsou tu elektrony, které mají vlastní soustavy a ty se chovají zcela iracionálně, na rozdíl od mechanickologických konstrukcí.

Je moudré mít na paměti, že konečnou i vstupní konfiguraci našeho vesmíru tvoří velmi homogenní prostor, který je vždy na konci dělitelnosti, i kdybychom se dostali mnohem „dále“, než k dosud nejmenším poznaným částem vesmíru v jeho popsané organické i neorganické podobě.

Je to tedy duch, který skutečně může prostupovat vším a je to Bůh, který s pomocí této nezměrné, nádherné síly tvoří.

Vraťme se k otázce viny a k otázce tabákových drog, která velmi úzce souvisí skutečně se stvořením.

Stejný tabákový průmysl, který děti nutí inhalovat sebezničující směs tabákových drog, je dnes "převýchovává" k většímu právnímu a sociálnímu cítění. V naší zemi se tento "pedagogický" (!) projekt jmenuje
Dokážu to?.

Užívání tabáku je prakticky jedinou věcí, kterou má dítě neomezeně povolenu od svého narození a této droze se přizpůsobuje veškeré konání ve společnosti. Proč?

Zodpovězme nejprve otázku, jak se vůbec stane, že si dítě připálí cigaretu?

Můžeme vyloučit spontánní jednání, kdy by si skupinka dětí hrála a některé by napadlo usušit rostlinu, ubalit jí do papírového svitku a začít kouřit. I pokud bychom tuto velmi šílenou hypotézu připustili, tak děti mají vrozené obranné mechanismy, které jim ihned oznámí, že tělo se tomuto produktu brání a to často velmi silně od kašle, neurologických příznaků až po kruté zvracení a další příznaky.

Jak můžeme děti donutit, aby začaly kouřit?

To je základní otázka celé toto práce.

Stejnou otázku řešili i skuteční vládci tohoto světa, které zmíním na konci pojednání. Jak donutit dítě, aby provádělo tak zvrácenou věc, nepřirozenou zábavu?

Pohyblivé obrázky vyřešili všechno. Je fascinující jak hluboce nás svou sugestivní manipulací dokáží uspat často nádherné příběhy filmové reklamy kouření a o ničem jiném film opravdu není. Skrze Hollywood se nám skutečně prodal sen. Jak to funguje a kdo jej bude platit?

Na začátku je vizualizace představy, snu – reklama, smrtící, nelítostná filmová sugesce.

Tabákoví producenti velmi dobře znají ničivou sílu tabáku, který v indiánských komunitách užívali šamané v nejrůznějších podobách od klistýrů, přes kouření až po masti. Tabák byl ale také jejich výsadou a užíval se vyjímečně, při obřadech, při léčbě (nikoliv kouřením), zahánění zlých duchů.

Tabákový průmysl bezchybně využil základních slabostí člověka. Ješitnosti, ale i přirozeného sklonu k napodobování. Výhradně díky atraktivitě filmových celebrit a touze je napodobit překonáme přirozené obranné reflexy organismu a naučíme se kouřit, spojíme svůj život s nemocí kouření.

Připodobníme se našim filmovým hrdinům, kteří ovšem bezchybně plní poslání filmu - propagaci, instruktáž nemoci kouření. Veškeré majetky filmových hvězd a snové "životy" produkčních jsou zaplaceny nejhorší popsanou nemocí lidstva. Smutné je, že tak často činí vědomě.

Pod záštitou hlavního lékařského rady Kalifornie a dalších organizací v minulém roce statisíce mladých lidí písemně obeslalo Hollywoodská filmová studia a filmové celebrity s tím, že si nepřejí, aby děti byly Hoolywoodským průmyslem dále náborovány pro tabákové firmy. Neodpoěvděla jediná hvězda, vyjma Julie Roberts, která pohrozila pisateli právním postihem, pokud ji bude obtěžovat podobnými prosbami.

Neuspěl ani filmový scénárista filmového bestselleru "Basic Instinct" Joe Esztherhás – podrobněji
zde, který sám onemocněl s kouření rakovinou a už před lety označil filmový průmysl za nejúčinější zbraň proti našim dětem, která zabíjí zákeřně a relativně později, než když ji pod tlakem filmové reklamy dítě přijme za svého partnera.

Že by země byla dnes plná šamanů?

To jistě nikoliv. Země je plná nemocných, postižených lidí, kterým vládnou distributoři tabákových drog. Proč to tak je?

Proč nekriticky věříme politice, filmovým fikcím, které chráníme přísnými zákony před "zneužitím", zatímco ochrana tabákového "práva" umožňuje naprostou devastaci přírody i rozumnosti ve všech sledovaných komunitách?

Všimněme si, že filtr u tabáku začínal téměř výhradně v tělové barvě ač krabičky i reklamy tabákových výrobků byly a jsou grafickými skvosty.

To proto, aby se nastupujícímu kuřákovi asocioval ženský prs, kojení. Aby se probudila asociace citu, lásky a mateřství právě při této činnosti.

Dnes pracovníci filmového průmyslu rádi argumentují, že vlastně jen provádí reflexi doby – přece ve společnosti se kouří, tak to musíme ve svých filmech zohlednit. Důkazy o naprosté nevěrohodnosti tohoto argumentu nalznete na www.retezlasky.cz kde je bezpočet filmových ukázek i příběhů o tom, jak to skutečně je.

Nejen, že film nereflektuje skutečnost, ale naopak je jejím největším ničitelem v lidské historii. Dokonce ani herci „neuměli“ na začátku kinematografie a později televize kouřit.

Kouření bylo podmínkou pro získání role a to zcela bez výjimky. Jsou popsány případy kdy režiséři měli záchvaty vzteku, protože se jejich hvězda naučila kouřit ledabyle a je zaznamenán bezpočet historek, kdy se zneužití filmoví i divadelní herci smáli tomu, jak to bylo těžké markýrovat šlukování pro film či divadelní kus a nakonec se to vyřešilo tím, že se jejich partnerem stala krabička cigaret - instatní nemoc a smrt, kterou i její reklamu platíme hned na několikrát.

Skutečně, odpusťte, ale žijeme v hlubokém bezvědomí. Zatímco vysíláme chemické jednotky do agresivních válek ve prospěch „mocných“ tohoto světa a slzíme u televize nad tím, jak je svět špatný, statisíce dětí jen v naší malé zemi si den co den shánějí svojí drogu, aby jí legálně a v klidu užívali, zatímco politici deklarují všeobecnou ochranu lidského zdraví a tabákoví inženýři a psychologové připravují právní a vyučovací normy.

Občas ukápnou něco z peněz na dobročinnost, nakonec jde to odpisem z daní a nemoc a smrt vynáší opravdu velkolepě.

V popisované věci je opět těžce uvěřitelné, že jednotlivé státy mají na všechny „latentní“ ohrožení modelové plány a plány na jejich řešení. Vida na největší nemoc dějin takový plán není. Šla by totiž vyřešit jedinou vyhláškou a k úlevě všech, proč se tak neděje?

Vraťme se do Hollywoodu. Po druhé světové válce, během které tabákoví pěstitelé dostali od prezidenta USA Roosevelta odklad vojenské služby – uprostřed války (!) - to skuteční správcí světa - obchodníci s tabákem - rozjeli naplno.

Prvním tahem na mystifikaci veřejnosti bylo hromadné přiznávání „trafik“, po dnes je toto úsloví známé – má svou trafiku – válečným invalidům. Aby se od skutečné příčiny stavu věcí odvrátila pozornost – od tabákového otroctví – dostávali váleční invalidé přiznávány trafiky, kde prodávali lidem cigarety, čímž se dosáhlo hned dvou efektů.

Lidé brali koupi cigaret jako projev dobročinnosti vůči často beznohým, bezrukým válečným invalidům, přičemž ale nejničivější zbraní naší historie je právě cigareta.

Lidé také nepokládali tabákové drogy za špatné, když jejich prodej živili „jejich“ válečné hrdiny.

Tabák zcela ovládl kulturu a politiku. Připomeňme oblek „smoking“, tedy oděv z látky která prý umí pohltit cigaretový pach. Svět se ponořil do hlubokého bezvědomí, ve kterém je podnes.

Umíte si jinak vysvětlit, že desítky tisíc českých lékařů léčí děti i dospělé, marně hledají lék na mnohé nemoci a vedle nich prodávají tabákoví producenti jejich hlavní popsanou příčinu, v televizi je kult tabáku zcela fenomenální a film je tabáková esence sama o sobě. Proč lékaři nevyjdou do ulic a nevystávkují dětem ukončení toto genocidy?

Jistě nebyly na světě stamiliony nemocných na tabáku závislých lidí nejprve, ale naopak tabákoví producenti, kteří naučili kouřit charismatické umělce, aby právě jejich charisma, spojené s často nádherným fiktivním příběhem uvedlo děti i dospělé pod natolik sugestivní tlak a důvěru v tato poselství, že překonají přirozené instinkty obranné a tělo prostě umrtví tím hrozným anestetikem tabákem.

Jednoznačně film vytvořil zde kult tabáku, protože představuje podnes tabák jako prostředek sexuální i intelektuální atraktivity, představuje ho v ústech detektivů a policistů, stejně jako krásných žen, pan Schwarzenegger by mohl povídat o tom jak ve filmu 6 den nabízel tabák jako unikátní afrodiziakum.

Nikomu není ale divné, že všichni tak bojujeme o naše zdraví a prosperitu a při tom svět žije ochranou tabáku, té jednoleté bylinky.

Důvod je jednoduchý a smutný. Film má neskutečně silné halucinační účinky, je fascinujícím útokem na psychiku člověka. Je to rituál, který předběhl i africká domorodá kouzla.

Představte si to, zhasne se v sále, sejde se skupina lidí a společně prožívají filmový příběh. Zatímco jim tabákový průmysl zabíjí děti, likviduje vše co jen jde, sedíme v kině a pláčeme nad filmovými příběhy za kterými je tolik bolesti a utrpení, ještě bude, že by na to nestačily všechny knihovny světa.

Základem filmové iluze je vnucení pocitu, že skutečnost je na plátně, zatímco to co prožíváme realitou ani nemůže být, vždyť je to tak hrozné. No jak pro koho dámy a pánové?

Zatímco nám filmoví umělci nacpali a co nejhůře dětem do pusy tabákové drogy, abychom nevnímali jak moc skutečná vláda likviduje tento nádherný svět, sami žijí opravdu naplno. Když jedou vybírat poslední krásná místa na zemi, na takzvanou obhlídku buďte si jisti, že ji zplatíte vy a že bude doprovázená nevázanými sexuálními a alkoholovými, ale i tabákovými požitky těchto skutečných vládců světa.

Důkazem je další fakt. Existují statisíce filmů, které podbízí svůj produkt – tabák dětem, vždy klamem tedy cigareta v rukách zdravých, úspěšných lidí, nebo naopak v rukách krachujících existencí a těch „citlivých“ smutných, kterým zase pomáhá překonat „dočasnou“ nepřízeň osudu.

Filmové hvězdy, kterých práce je uvádět Vás čím dále tím promyšleněji do transu a sugescí navozovat pocit „souznění“ s filmovou reklamou, Vám invalidizují a zabíjejí děti způsobem proti kterému jsou nacističtí šílenci naprostí břídilové. Při našem výzkumu jsme prokázali, že i v době nejvyššího zběsilého tempa plynových komor nacistických zrůd, nesahala likvidační síla tabákovým podnikatelům ani po pás.

Zatímco vlastní děti necháme na pospas filmovým a televizním sugescím a klamům, pokud se ve městě koná filmový festival, či návštěva nějaké té celebrity, hrne se tam každý novinář, ale i my laici, být vedle hvězdy, cítit její parfém, neřku-li se jí dotknout.

Během Vašeho čtení textu začalo kouřit několik deseti - dvanáctiletých dětí, zatím se politici nechystají jim pomoci, ale naopak dále rozvíjí aktivní spolupráci s tabákovými firmami.

Poslední komentáře
12.01.2014 05:57:39: Obynowy rok, można dostać błogosławiony z 52 tygodni i dwunastu miesięcy od szczęścia i niekończącej...
24.04.2009 13:47:57: ...ludia zobudte sa v tom clanku su dos vazne chxbx napr. odkedx je nikotin halucinogennx???? a odke...
23.04.2009 15:39:19: ...ludia zobudte sa v tom clanku su dos vazne chxbx napr. odkedx je nikotin halucinogennx???? a odke...
28.01.2008 13:02:04: ... řešením je nekouřit ......... smiley${1}
 
Motto: ...Politik je osoba, která běhá po poli se skřivánkem v kleci a křičí: "Jen se podívejte, jak si tady pěkně létá a to jen proto, že tady s ním běhám"...