911 Zakázaný deníček

On-line Filmy, které Vám televize nepustí, zprávy, které Vám noviny nesdělí...

Příroda - ekologie

Jak vyrábět z obilí bezcenný alkohol, aneb ekologie podle ekonomů

Osm let politizování a legislativa uzákoňující etanol jako biopalivo pevně ukotvilo celosvětovou kliku, jejíž činnost je vážnějším příslibem hladomoru a humanitárních katastrof než jakékoli tsunami, zemětřesení, záplavy nebo sucha. Ne. Nelíčím zde jakousi temnou vzdálenou budoucnost, mluvím o současnosti.

Prostřednictvím řady zákonů schválených v tomto tisíciletí připustil Kongres vznik dokonalého monopolu v rukou kliky sestávající z velkých zemědělských společností, které i beztak měly enormní ekonomickou moc, ale poté se staly ještě mocnějšími.

Převzato z WM magazín: http://www.mwm.cz 

 

Pokud si dnes ještě můžete dovolit galon mléka za 6 dolarů, pecen chleba za 4 dolary a ještě vám zbude přes 50 dolarů na steak škvařící se doma na zahrádce, můžete být eventuálně připraveni na rok 2008, ale co dále? I když si můžeme myslet, že doma v Americe budeme mít na jídlo vždy, bez ohledu na cenu, měli bychom se obávat o osud miliardy duší, které na to mít nebudou a jsou kvůli plánu přeměny obilí na paliva odsouzeny k vyhladovění. 

Samotné dotace z velkých zemědělských firem ještě nedělají zločince, jen oportunisty. Zločinná je ale jejich manipulace veřejným míněním, co se týče výroby palivového alkoholu z obilí. Skutečnými zločinci jsou kongresmani, kteří si to mohli uvědomit, pokud by ovšem chtěli. Jenže oni nechtějí, a tak se stávají spolupachateli obrovské krádeže a vraždění vyhladověním.

V tolik proklamované „křesťanské společnosti“ je povinností všech, kteří se tak rádi odvolávají na opakované výzvy Ježíše Krista nabádajícího k nasycení potřebných a ochraně bezbranných, aby přeměňování obilí na paliva zabránili. Nebuďme na omylu, tento problém je především morální. 


 Mnoho z nás, Američanů, si stále ještě myslí, že si pod ochrannou vrstvou finančního sádla můžeme dovolit zdvoj- nebo ztrojnásobení cen potravin, aniž bychom hladověli. Ale tak tomu v rozvojovém světě a ani u části Američanů není. Jeden přítel poznamenal, že „jíst maso stejně není zdravé“. Mnohým by asi nevadilo se masa čas od času vzdát, ale v Darfuru nebo Ugandě většina lidí nemá ani maso ani jiné luxusní potraviny, kterých by se mohli vzdát. Pokud cena rýže nebo kukuřice či bobů z ničeho nic vzroste o třetinu až polovinu, mnozí nebudou mít ani na nejnutnější. Jak už se v současnosti ukázalo v Mexico City na případě kukuřičných placek; v rozvojovém světě může cena obilí představovat hranici mezi životem a smrtí. Komoditní trhy jsou celosvětové, takže pokud cena rýže vzroste v Chicagu, pocítí dopad také v Indii a Rusku.

        Plánované vytvoření potravinářského monopolu

        Političtí vůdci z obou stran přidělili hlavním zemědělským korporacím miliardové dotace, určené doslova k ničení potravin; poslední z nich činila 14 miliard dolarů. Nazývají to „podporou produkce biopaliv“ nebo etanolu, ale protože množství energie (paliv) vložené do výroby těchto paliv je větší než množství energie, která se nakonec z takto získaného paliva vrátí, je jediným správným pojmenováním zvoleného postupu systematické ničení potravin, které v tomto koloběhu jednoduše zmizí. Velké zemědělské firmy, mezi nimi takové jako Archer Daniels Midland, jejíž příjmy vloni dosáhly 44 miliard dolarů, jsou dotovány, aby spálily americké potravinové přebytky (většinou obilí), zatím co se souběžně věnují základní výrobě a prodeji zbývajících potravin, které se pak stávají vzácnějšími, dražšími a hlavně ziskovějšími. Kongres tak nad nás postavil první takřka blbuvzdorný a neomezený potravinový monopol. Tento ekonomický podraz je příliš rozsáhlý a příliš dobře skrytý na to, aby neměl kořeny v nejvyšších úrovních bankovního sektoru a politiky.

        Obilniny jsou nejhojnější snadno skladovatelnou a velmi levnou základní potravinou, jíž nesmyslně plýtváme, zatím co milióny lidí, kteří jsou na této potravině závislí, strádají hlady a nedostatkem životně důležitých kalorií. Darfur je pouze jedním z mnoha všeobecně známých příkladů uprostřed a na jihu Afriky, kde základní plodina, kukuřice, poslední dobou neroste kvůli kritickému nedostatku vody. Darfur potřebuje potraviny, ne vojenskou okupaci … tento problém, stejně jako žádný jiný, nemohou vyřešit armády, pouze potraviny a voda. Ale pokud cena komodit stoupá, klesá úměrně s tím objem podpory poskytované potřebným, jednoduše proto, že neposkytujeme konkrétní potraviny v kilogramech, ale peníze, za které jich lze nakoupit stále méně.

       Plán přeměny obilí na alkohol se kvůli dopadu na lidstvo může celkem snadno dostat do čela největších ekonomických zločinů všech dob. Objem spotřebitelských nákladů na potraviny, o dotacích do zemědělství nemluvě, brzy přesáhne celkové náklady na takzvanou válku v Iráku, plus náklady z uměle navýšených cen ropy. Z tohoto pohledu se výdaje na všechny dosavadní války, počínaje 1. a 2. světovou a válkou ve Vietnamu včetně, jeví jako zanedbatelná položka; převyšují dokonce i náklady plynoucí z růstu ceny ropy na 81 dolarů za barel. Nemůže být nic závažnějšího než otázka ceny potravin. Žádný jiný problém, jak v Americe, tak i ve světě se jejímu významu ani nepřibližuje, protože nikdo neunikne závislosti na potravinách nezbytných k přežití – a zde nehovoříme o ničem jiném než o uměle vyvolaném zdvoj- či ztrojnásobení ceny obilovin, na nichž přežívají nemajetní.

       Příčinou problému, kterou se v tomto krátkém článku pokusíme odhalit, ale není nic přirozeného, jako třeba sucho, přílivová vlna či zemětřesení. Tento problém od základu vytvořili lidé pro zisk nemnohých a spočívá na absurdní, prokázané lži, že etanol je vhodným náhradním palivem pro auta. Dotace na etanol „obírají chudé, aby dávaly bohatým“. Humanitární potravinová krize je morální problém vyžadující intervenci v zájmu těch, kteří za sebe jednat nemohou. V čele by měli být věřící. Kolovrátek donekonečna omílající etanolovou lež spustily Kongresem schválené zákony, upravující podmínky pro dotace na fermentaci obilí a jiných plodin za účelem výroby alkoholu jako paliva pro automobilové motory náhradou za fosilní paliva, aby se, jak říkají: pozastavilo „globální oteplování“ a ušetřily neobnovitelné přírodní suroviny. Je to ale každým coulem stejně ďábelský plán; jakoby nás všechny nutili vypít těch 13 miliard galonů „likéru značky Bílá Hůl“, lavorovice v niž se dnes v Americe ve velkém přeměňují obilniny. (1)

       Etanolu, obilnému alkoholu, se za dávných časů „prohibice“v naředěné a mnohdy nečisté formě říkalo „moonshine“ – měsíční paprsek (kvůli pokoutnímu pálení v lesích za svitu měsíce) nebo mezi konzumenty slangově „white lighting“ (bílý záblesk). Etanol má mnoho chemických využití a jisté medicíncké vlastnosti, ale kvůli malé účinnosti, nákladné výrobě a složité přepravě, zcela jistě není vhodným palivem pro auta, což vědecky zdokumentovali kvalifikovaní experti.

      Nahlédneme do několika vědeckých prací prokazujících, že přeměna obilí na etanol je od základu nerentabilní švindl přežívající jen proto, že je z donucení dotován spotřebiteli. Ti, kteří od počátku předpovídali, že je to fraška, a že etanol nikdy nemůže být ekonomicky rentabilní, dnes dostávají za pravdu. Málokdo však tušil, že humbuk kolem biopaliv je ve skutečnosti jen kouřová clona sloužící totálnímu, monopolnímu podřízení a kontrole cen základních potravin. Zastáváme tento názor a větříme, že cílem etanolové legislativy je s největší pravděpodobností růst cen potravin a plánovitě řízený světový hladomor. Naše závěry nespočívají jen na komplexních vědeckých důkazech. Ty jsou k dispozici už léta, a je zcela zjevné, že je na nejvyšších úrovních záměrně přehlížejí. Přímými vodítky jsou selský rozum a jednoduché zákony trhu. V tomto smyslu pro začátek patrně neexistuje lepší místo než benzínová pumpa.

       Když se porozhlédnete u benzínky uvidíte malý nápis: „Palivo obsahuje 15% (nebo 10%) etanolu“. Takže pokud vám nádrž pojme 20 galonů (cca 75 litrů) a naplníte ji za 50 dolarů, jsou tři z 20 galonů načerpaných do nádrže alkohol vyrobený z obilí. Jedna z podrobných studií říká, že dotace těm, kteří etanol coby náhražku za fosilní palivo vyrábějí, stojí daňové poplatníky 2,21 dolaru za galon, čili 6,63 dolaru za naše tři galony. (Nejnižší odhad přímých dotací, který jsme našli, byl 0,51 dolaru za galon, čili 1,53 dolaru za tři galony alkoholu.) Tuto dotaci si přičtěte k 7,50 dolaru zaplaceného za tři galony alkoholu, který jste povinně natankovali. Tyto tři galony vás nesvezou ani na vzdálenost odpovídající množství paliva použitého farmářem k vypěstování příslušného množství obilí potřebného k výrobě natankovaného alkoholu! Pak ovšem není divu, že zemědělští kšeftaři dychtí po dalších lihovarech a destilování stále většího množství obilnin na alkohol. Naše tři galony natankovaného etanolu vznikly destilací z 35 kg obilí, které se jinak mohlo přeměnit na hovězí, drůbež, vejce, mléko, vepřové či kapry. Toto obilí by jako hlavní potravina mohlo celkem dobře uživit ty, kteří si maso, vejce nebo mléko vůbec nemohou dovolit.

       Americký agrobyznis se už dnes chlubí kapacitami pro výrobu asi 13,5 miliard galonů etanolu, což bude mít za následek zničení více než 5 miliard bušlů obilí (cca 135 miliard kilogramů). Kapacity rostou kosmickou rychlostí, protože čím více obilí agrofirmy zničí, tím víc dotací „získají“. Jejich mluvčí se zmínil o plánech spotřebovat 25% z celkových 1,4 miliard bušlů obilnin sklizených v zemi; tržní cena obilí už jasně naznačuje, že toto schéma patrně už vydrancovalo většinu obilních zásob… nejspíše bychom zjistili, že USA už žádné výraznější obilní zásoby nemají.

      Cílem je vyhladovění

      Je známo, že obilný alkohol, nebo jak se kdysi říkalo: „bílý blesk“, přivedl mnohé k šílenství. Mám otřesnou vizi, že monopol vytvořený na jeho výrobu vystrnadí mnohé Američany ze střední vrstvy a odsoudí milióny dětí v rozvojovém světě k vyhladovění. Jakkoli jsou dotace na destilaci obilného alkoholu obrovské, představují jen špičku ledovce; sdružení „We Hold These Truths“ nejvíce znepokojuje skrytý dopad celé věci na celosvětovou dostupnost potravin, což je velice zřídka diskutovaný problém. Neospravedlnitelné enormní dotace zemědělským firmám možná samy o sobě k hladomoru nepovedou, ale hladomor a pomalé vyhladovění přinese spalování potravin pro zisk. Sytí budou kontrolovat hladové. Nedostatek potravin přinese zisk zemědělským firmám stejně tak, jako nedostatek ropy způsobený uzavřením iráckých polí přináší zisk velkým ropným firmám.

     Spalování potravin – technicky destilování obilnin na alkohol – pravděpodobně nařídil Kongres pod tlakem lobby amerických zemědělských korporací, a nikdo neprotestoval. Přitom už bylo dlouho dobře známo, že v našich autech neefektivně spalovaný etanol nemůže vyřešit energetický problém a bude stát daňové poplatníky u benzínových pump nesčetné miliardy. Lze doložit, že většina toho, co zaplatíme za etanol, jde ve formě dotací přímo do kapes velkých agrofirem. (1)

      Nenechte se mýlit! Výroba etanolu se v ničem neliší od spalování obilí tolik potřebného k nasycení lidí ve většině zemí třetího světa. Nezvratnými důkazy podložené rozbory z akademických i průmyslových zdrojů hovoří jasnou řečí: etanol je mnoha způsoby kontraproduktivní a má negativní dopad na životní prostředí, o neekonomičnosti už ani nemluvě.

       Jaký je objem podvodu s přeměnou obilí na alkohol?

      Renewable Fuel Association (Sdružení pro obnovitelná paliva), což je obchodní organizace velkých agrofirem, prezentuje seznam 129 existujících lihovarů a více než 76 takových provozů ve výstavbě, a předjímá celkovou výrobní kapacitu v závratné výši 13,429 miliard galonů etanolu ročně. Většina z nich, vyjma několika experimentálních, spaluje obilniny. (2)

       Data z posledních let vykazují explozi produkce
       (údaje jsou v miliardách galonů; zdroj RFA)


2001 — 1,770 
2002 — 2,130
2003 — 2,800
2004 — 3,400
2005 — 3,904
2007 — 13,429 (projektováno)


       Údaje o dotacích a ziscích tohoto průmyslu je těžké získat, ale nemálo expertů říká, že celé toto odvětví existuje jen díky dotacím. Velmi důvěryhodnou zprávu vypracoval Davidem Pimentel, profesor ekologie a zemědělství na Cornellské univerzitě, společně s Tadem W. Patzekem, profesorem civilního inženýrství a ekologie na Berkeley. Obsahuje detailní analýzu vstupních energií při výrobě etanolu z obilí a „bio-nafty“ ze sojových bobů a slunečnic. Tato práce byla uveřejněna v Natural Resources Research (vydání 14:1, 65-76). Ocitujeme závěr s podtitulkem „Výroba etanolu a bio-nafty z pšenice a ostatních zrnin nestojí za investovanou energii“. Physorg.com cituje Dr. Patzeka: (3)


       "In terms of renewable fuels, ethanol is the worst solution…it is the highest energy cost with the least benefit."

       Česky řečeno: „Z hlediska obnovitelných paliv je etanol tím nejhorším řešením … představuje nejvyšší energetické náklady při nejnižší výtěžnosti.“

       A dále:
     „In terms of energy output compared with energy input for ethanol production, the study found that: „… corn requires 29 percent more fossil energy than the fuel produced; Soybeans and other fuel sources are no better.“

       „Z hlediska energetického výstupu v porovnání s energií vloženou do produkce etanolu studie zjistila, že: „… obilí vyžaduje o 29 procent více energie z fosilních zdrojů, než kolik vyprodukuje jako palivo; sojové boby a ostatní zdroje tohoto paliva na tom nejsou o nic lépe.“


      „Ethanol production in the United States does not benefit the nation's energy security, its agriculture, economy or the environment.“


       „Výroba etanolu ve Spojených státech neprospívá národní energetické bezpečnosti, americkému zemědělství, ekonomice ani životnímu prostředí.“


        Profesor Pimentel z univerzity Cornell ve stejné zprávě dodává: 
       „Výroba etanolu vyžaduje velké vstupy fosilní energie, a proto přispívá k americkému deficitu v importu ropy a zemního plynu.“ 

       „Použití biomasy pro výrobu paliv zkrátka nepřináší žádný energetický zisk.“ 
       „Tyto strategie jsou neudržitelné.“

        Stejně negativně jako studie Pimentela a Patzeka z roku 2004 uzavírá „Science Daily’s Energy Bulletin”, který 1. dubna 2005 pod titulkem: “Studie: Výroba etanolu spotřebuje šest energetických jednotek k výrobě jediné”, kvituje výsledky pozdějšího výzkumu Dr. Patzeka takto: 

       „Dr. Patzek na toto téma uveřejnil padesátistránkový rozbor v žurnálu ´Critical Reviews in Plant Science´. Tentokrát shrnul bezpočet nezbytných energetických vstupů v průmyslovém zemědělství, počínaje množstvím ropy a plynu použitým k výrobě hnojiv a zpracování půdy pro osivo, až po náklady na dopravu a čištění odpadních vod. Po tom všem dospěl k přesvědčení, že celkové množství energie spotřebované pro vypěstování obilí a výrobu etanolu je šestkrát vyšší než energie, kterou tento koncový produkt poskytne ve formě hnací síly v automobilovém motoru.“ (5)

              Zpráva varuje:

       „Podle Renewable Fuels Association (RFA) bylo v roce 2004 ve Spojených státech použito jako aditiva do paliv přibližně 3,57 miliard galonů etanolu. Prezident George Bush v únorové Zprávě o stavu Unie ponoukal Kongres ke schválení energetického zákona, který by toto číslo do roku 2012 vyšrouboval na 5 miliard galonů. Profesor geoinženýrství na UC Berkeley Tad W. Patzek to považuje za velice špatný nápad.“ 
Nicméně zdá se, soudě dle RFA, která uvádí stávající kapacitu tohoto odvětví ve výši přes 13,4 miliard galonů, že v době psaní tohoto článku už bylo cílových 5 miliard galonů etanolu minimálně dosaženo. Jednoduchá aritmetika říká, že je na to potřebné asi pěti miliard bušlů pšenice ročně, což je více než 25% současné celkové sklizně pšenice v USA! (2)

       Konečná bilance neefektivnosti energie z alkoholu

       Představte si, že dokonce i podle nejkonzervativnějších odhadů je třeba investovat 1,29 kalorie fosilních paliv, aby bylo možné vyprodukovat dostatek obilí a dostat zpět 1 kalorii etanolu. A to se jeví jako nejoptimističtější případ, může být ještě mnohem hůř. Zdá se, že jsme nuceni platit za alkoholové palivo třikrát; za prvé dotovat ty, kteří jej z obilí vyrábějí; následně pak u benzínové pumpy platíme vyšší ceny za ochuzená paliva, která nás nedovezou dále, než kdyby v nádržích nebyl žádný alkohol; a nakonec (a to je ze všeho nejhorší) se to projeví v ustavičně rostoucích cenách potravin, které jsou ničeny a nebudou nikdy získány zpět.


       Úžasné dotace

      Z-facts uvádí, že celkové dotace na etanolové obilí dosáhly v roce 2006 7 miliard dolarů, přičemž bylo vyrobeno 4,9 miliard galonů etanolu. To znamená dotaci 1,45 dolaru na galon etanolu (a další zisk 2,21 dolaru za galon náhražky benzínu u pumpy) „… což potrženo a sečteno reprezentovalo reálný příliv 5,4 miliard dolarů do zisků farmářů, velkých agrofirem a výrobců etanolu, jakým je třeba nadnárodní ADM (Archer Daniels Midland).“ 

      Podle této studie zaplatili spotřebitelé u benzínek 3,6 miliard dolarů navíc. 
      Dotace pro etanol z obilnin (4)


1. — 51 centů za galon, kde si federální mísiči přijdou na 2,5 miliardy dolarů = vaše daně
2. — 0,9 miliardy dolarů v dotacích na etanolové obilí = vaše daně
3. — 3,6 miliard dolarů dodatečně zaplacených u beznínové pumpy


       Suma sumárum: Kongres udělil velkým agrofirmám licenci k likvidaci potravin přeměnou na bezcenný alkohol. Ano. Bezcenný. To je jediný správný přívlastek pro palivový etanol z obilí, protože jeho výroba vyžaduje více kalorií, než kolik jich vrátí během spalování. Když má něco negativní hodnotu, je to bezcenné, pokud ovšem nepatříte k těm, kteří jsou placeni za jeho výrobu a likvidaci drahocenných potravin. 

       Etanol je 200% „bílý záblesk“. Neslavné dny prohibice vytvořily zákony, které učinily pěstování obilí k destilaci výnosnými pro nemnohé. Dnešní plán přeměny obilí na alkohol produkuje téměř dva galony „slepeckého moku“ na hlavu celosvětové populace, čili každého muže, ženy či dítěte na povrchu planety Země! To znamená, že celá světová populace by po většinu existence mohla být držena ve zpitomění pouze obilním alkoholem, který američtí agro-kšeftaři vyprodukují za rok… a zničí tím cenné potraviny.


        Řízený nedostatek v důsledku spalování potravin

       Jakkoli odporných je oněch 7 miliard dolarů ročních dotací, nejhorším a nevyhnutelným důsledkem spalování potravin je umělý nedostatek poživatelných kalorií a krmiv na trhu. Tytéž agrofirmy, které ničí obilí, pak to, co nezničí, prodávají jako potraviny! Mají další obrovský prospěch z nedostatku, za jehož vytváření jsou odměňováni dotacemi. Nádherný monopol… Spalování obilí je primární a nejvýznamnější příčinou rostoucích cen potravin, pociťovaných již nyní, a představuje přímou existenční hrozbu pro výživu lidí v rozvojovém světě. Etanolové dotace jsou klíčem k totální kontrole potravinového řetězce. Velké agroprůmyslové firmy budou moci kontrolovat, stanovovat a udržovat ceny potravin na jakékoli požadované výši, obdobně jako je tomu u cen ropy, tak dlouho, dokud bude dotováno neomezené spalování přebytku obilnin. Dokud budou dotace, nebude pro toto chování existovat žádný limit.

      Americké přebytky obilí držely po léta ceny obilovin dole a byly pro lidstvo opravdovým požehnáním; byl to dar od Boha a dar amerických farmářů světu! Největší přebytky na světě byly právě u obilí, a to díky neuvěřitelné efektivitě amerických farmářů. Dokud budou obří agrofirmy moci likvidovat americké přebytky a určovat ceny, které platíme za obilí a vše, co v potravním řetězci zastupuje, budou moci, a také to udělají, přidělovat potraviny v celosvětovém měřítku a určovat kdo smí žít a kdo zemře.

      Proces, při němž destilace alkoholu z obilí spotřebovává více energie z fosilních paliv, než kolik jí vytváří, jsme už popsali. Do logiky věci zapadá i zjištění, že od doby, kdy je etanol povinnou součástí pohonných hmot, ceny ropy stále stoupají. Ropa aktuálně dosáhla ceny 81 dolarů za barel, což je 400% od událostí 9/11. Pokud etanol skutečně zmírňuje nedostatek energie, proč nevidíme pokles poptávky, a tím i nižší ceny u ropy?

      Každý Američan za toto dotované ničení obilí platí ne jednou, ale hned třikrát. Nejprve zaplatíme miliardy v dotacích výrobcům etanolu (předpokládá se, že někdo zaplatí za to, co Kongres rozházel) za vytváření neekonomického produktu, který jsme nuceni používat; pak přeplatíme u benzínové pumpy, protože alkohol je špatné palivo; a nakonec to ještě zaplatíme v potravinách, jejichž ceny jsou vyšší v důsledku masivní likvidace obilí a ostatních potravinových přebytků. Toto, což představuje zdaleka ty nejhorší náklady, platíme znovu a znovu pokaždé s každým soustem, litrem mléka nebo krabicí cereálií.

      Obilniny není jedinou potravinou spalovanou velkými americkými agrofirmami, je ale jedinou, kterou ve snaze kontrolovat ceny všech potravin spálit potřebují. Obilniny řídí ceny všeho ostatního. Chudí Mexičané si stěžovali jako první. Pocítili úder 30% nárůstu cen bílé potravinářské kukuřice poté, když masová alkoholizace veškerých pěstovaných plodin zapříčinila skok cen na 4 dolary za bušl v roce 2006 … kdy se etanolu nakonec podařilo absorbovat celý přebytek obilovin. Trh s obilovinami je mezinárodní a chudí v Mexico City pocítili kopanec okamžitě, ačkoliv se živí jídlem z bílé potravinářské, a ne žluté kukuřice.

      Kukuřice, původní americká plodina, je pro lidstvo požehnáním – je to skutečně levná potravina bohatá na kalorie. Průměrné velkoobchodní ceny kukuřice se v roce 2000 pohybovaly pod 0,04 dolaru za kilogram; ale v roce 2007 její cena zásluhou nových lihovarů na Středozápadě vyšplhala až na 0,12 dolaru za kilogram. Dokonce i po tomto znásobení ceny je stále nejlevnější potravinou – kde je tedy problém? Ani tolik kukuřičných potravin nekonzumujeme, většinou jíme chleba, maso, mléko, čerstvé ovoce a zeleninu, takže, co je nám po kukuřici?

       Problém je v tom, že když cenový rozdíl mezi komoditami překročí rozdíl v nutriční hodnotě některé potraviny, jdou nahoru i ceny ostatních obilovin. Farmáři přejdou z pěstování méně výnosné plodiny na takovou, po které je velká poptávka. Dnes tedy hromadně přešli na pěstování kukuřice. Pšenice je nyní za trojnásobek a cena sojových bobů se více než zdvojnásobila! Z řetězu utržené ceny kukuřice totiž v roce 2007 nakonec probublaly na trh sojových bobů a pšenice. Sojové boby se nyní prodávají za více než deset dolarů za bušl.

      Průměrná cena pšenice činila v roce 2001 asi 2,50 dolaru za 60 liber, čili 0,08 dolaru za kilogram; nyní je cena 9,25 dolaru za 60 liber, čili 0,30 za kg. Od doby kdy se začalo spalovat obilí vzrostla o více než 350%. Ceny pšenice se v roce 2007víc než zdvojnásobily. Vše, co se z ní vyrábí zákonitě musí podražit. Donedávna jsme byli zvyklí platit 3 dolary za bochník chleba, ale minulý týden jsem za bochník poprvé zaplatil 4 dolary, a to díky spalovačům obilí.

      Všimněte si dopadu prudkého růstu ceny pšenice na jeden z experimentů s vyhladověním, uskutečňovaný na 1,3 milionech obyvatel pásma Gaza. Gaza je dnes území obehnané ploty a zdí, postrádající jakékoli významnější prostředky pro směnu s výjimkou darů. Obyvatelé jsou proto téměř výhradně závislí na pšenici přehozené přes zeď a složené na zem poblíž severní hranice s Izraelem. Izrael sice do humanitárních snah evropských zemí a soukromých agentur nezasahuje, ale dokážete si představit, jaký dopad by mělo ztrojnásobení cen pšenice? Předpokládejme, že Evropská unie, která za většinu této pšenice platí, určuje výši svých příspěvků v eurech. Při ztrojnásobení cen pšenice se množství chleba dostupného za zdí sníží ze tří bochníků na jeden. Za předpokladu výrazného omezení budou nyní 2/3 populace uvnitř Gazy hladovět, dokud někdo nepřijde s trojnásobnou sumou v euro. (6) Grain of Hope for Gaza Residence

      Maso je také z obilí

      Je jasné, že se současně musíme ptát, co se při dvojnásobných cenách vstupů stane s cenami masa a jaká bude cena drůbeže, vajec a mléka? Pokud by se cena mléka dvakrát zdvojnásobila tak, jak tomu bylo u obilí, stálo by 8 dolarů za galon! Produkce kila živého hovězího se rovná určité spotřebě obilovin; jde o přímý poměr, takže ceny za obilí se promítnou do nákladů na produkci hovězího, vepřového i drůbežího masa. Na masném trhu, ještě než to začne být vidět na talíři, existuje určitý faktor zpoždění kvůli tržnímu efektu ekonomického cyklu. K explozi cen obilí již došlo, exploze cen masa zatím doutná v pozadí, ale jsou připraveny explodovat. A zákonitě k tomu musí dojít.

      Bezprostředně se to dotkne už beztak hladovějících po celém světě, kteří živoří jen na obilovinách a spousta lidí vyhladoví, obzvlášť v subsaharské Africe, kde je obilí základní potravinou. Ale vegetariánskou se stane i velká část americké střední vrstvy, ať se jim to líbí nebo ne. Nedostatek masa je za rohem a mnozí brzy zjistí, že steak je pro ně nedostupný luxus.

       SHRNUTÍ A ZÁVĚR:

       Světový potravinový trh byl postaven na hlavu soukromě provozovaným vládou vytvořeným a mocně podporovaným monopolem, který může libovolně měnit objem dostupných zásob potravin likvidací domácích přebytků kukuřice a ostatních obilovin. Vzestupná cenová spirála, a s ní související nedostatek a hladomor, se teprve roztáčí.

       Americkému monopolu měnícímu obilí na alkohol dominují velké agrofirmy, jimž se během několika málo let podařilo zlikvidovat přebytky kukuřice, což má za následek i trvalý nedostatek ostatních obilovin. Ceny obilovin na světových trzích explodují, a následovat budou i ceny masa. Na rozdíl od minulých „zdivočení trhů“ s komoditami nemůže „ruka trhu“ samotná korigovat daný stav prostým navýšením úrody ve světě, jelikož alkoholový monopol disponující bezednými dotacemi může skoupit a zničit tolik obilí kolik shledá za nutné aby zabránil přebytkům. Kdyby přitom náhodou vyčerpal svou kasu, Kongres se včas postará o její doplnění, protože dokud veřejnost nebude protestovat nebude existovat žádný limit. 

      Přebytky byly požehnáním svobody; nedostatek vždy nahrává do karet tyranům. Přebytky jsou boží dar i podle bible (moudrý faraon měl v sýpkách pšenici na sedm let).

      Etanolový monopol by nemohl existovat bez masivních dotací velkým agrofirmám, které si na oplátku mohou dovolit platit obrovskou lobby kontrolující kongresmany. Stávající systém zaručuje nedostatek pro každého, vyjma dotovaných lihovarů podél dálnic. Dokud bude Kongres poskytovat dotace, bude kapacita monopolu na spalování obilí neomezená. Žádný jiný argument, žádné výmluvy nesmí být akceptovány. Jediné, co na to platí, je zrušení dotací.

      Tento článek se dotýká zločinných aktivit kolem etanolu jen povrchně. Amerika byla známá jako země hojnosti a země, která se o tuto hojnost dělí. Lihařský monopol je motorem celosvětového plánovaného zbídačení. Kdo ho zastaví?

      Jednoznačnou zodpovědnost za vytvoření alkoholového monopolu nese Kongres, ale nikdy tento stav nezvrátí, nebude-li k tomu jednoznačně donucen, protože většina jeho členů je nějakým způsobem uplacena.

      Je to morální otázka. 80% Američanů, kteří se hlásí ke křesťanství, má zodpovědnost před Bohem nepřipustit aby na nás zločinné korporátní a politické elementy uvalily plánovaný celoplanetární hladomor. Vůdci křesťanských církví, kteří se poslední dobou stali politicky aktivnějšími, nyní musí pomoci při nápravě neúnosného stavu, před jehož vznikem selhali, když naivně poskytli podporu a volnou ruku těm, kteří jsou za něj politicky zodpovědní.


 

Poznámky:

(1) Biofuels Policy and Legislation
http://genomicsgtl.energy.gov/biofuels/legislation.shtml
(2) How big is Bio Fuels, The Renewable Fuel Association? 
http://www.ethanolrfa.org/industry/locations/
(3) Producing ethanol and biodiesel from corn and other crops is not worth the energy, Physorg Magazine: http://www.physorg.com/news4942.html 
(4) Zfacts.com, Subsidies for corn ethanol: 
http://zfacts.com/p/63.html
(5) Study: Ethanol Production Consumes Six Units Of Energy To Produce Just One
http://www.energybulletin.net/5062.html
(6) Grain of Hope for Gaza Residence
http://whtt.org/index.php?news=2&id=1591
(7) The High Costs of Ethanol, New York Times Sep 19, 2007
http://whtt.org/index.php?news=2&id=1773 

 


Podle: http://www.globalresearch.ca/index.php?context=va&aid=6933

 

 

Poslední komentáře
07.06.2016 20:58:44: Jo jo , zavedeno není zavedeno , všechny dříve směšné 8-O online pujcky ihned domažlice
 
Motto: ...Politik je osoba, která běhá po poli se skřivánkem v kleci a křičí: "Jen se podívejte, jak si tady pěkně létá a to jen proto, že tady s ním běhám"...